Další výprava Tygrů po státní hranici byla letos dvoudenní – 16. a 17. srpna. Vyrazili jsme vlakem z Králík v 5:50 (původní plán byl v 4:48, ale to jeden člen výpravy ještě vesele spal). Po několika přestupech nás autobus vyložil v Bernarticích po půl jedenácté. Ke státní hranici zbývalo necelých pět kilometrů. Tento úsek jsme sestupovali loni v srpnu a letos se vracíme do stejného místa.
Nepříjemný a trochu nebezpečný úsek byl při sestupu z Mravenčího vrchu. Cesta byla dost příkrá a plná uvolněných malých i velkých kamenů, které pod nohama ujížděly.
V Královeckém průsmyku jsme přešli železniční trať a silnici první třídy č. 16 a zanedloho jsme na vlastní oči viděli jaký je rozdíl v plánované dálníci D11 – na polské straně hrubá stavba a na české netknutá zelená pastvina.
Následoval rovinatý úsek po loukách a v listnatých lesích. Několikaminutový drobný déšť jsme přijali s radostí – bylo celkem teplo.
A když jsme začali zas poněkud stoupat, stále po státní hranici, přišli jsme na další hranici – tentokrát hranici Krkonošského národního parku.
Před osmou hodinou večerní jsme dorazili na plánované místo přenocování. Bylo to v místě turistického přístřešku vhodného i noclehu několika osob, ale bylo obsazeno. Naštěstí nemělo být nijak škaredě. Do blízké vesnice Horní Albeřice jsme zašli poprosit o pitnou vodu. Večeři jsme si uvařili na plynových vařičích. Bez dlouhého váhání jsme zalehli do spacáků. V nohách jsme měli 23 km. Noc byla nepříjemně větrná a trochu mrholilo.
Ráno bylo beze srážek, ale dost chladné. Vstávalo se o půl sedmé. Ve třičtvrtě na osm jsme vyráželi na další část cesty. Včerejší kilometry v nohách byly znát. Během dopoledne se příliš neoteplovalo a když jsme přišli na hraniční přechod Horní Malá Úpa, začalo mrholit. Bylo rozhodnuto, že zde letošní putování ukončníme a tím si připravíme výbornou startovní pozici na příště – autobusová zastávka je nedaleko. Dnes v nohách 8 km.
V restauraci jsme si dali polévku či horkou čokoládu a o půl dvanácté nasedli na autobus směr Trutnov. Po několika přestupech s pizza přestávkou v Letohradě jsme dorazili zpět do Králík vlakem o půl páté.